SOPA aneb jak rozbít Internet - část I.

Cítíte ten smrad? To si zábavní průmysl a jeho loutky RIAA a MPAA nemohou pomoct a snaží se svoje nahnilé obchodní modely udržet při životě. Tahle nekro-nostalgie se už sice táhne neuvěřitelně dlouhou dobu a vzniklo kvůli ní tolik různých hybridů, že se v nich běžný člověk prakticky nemůže orientovat (ACTA, HADOPI, COICA, Millenium Act atd.), ale tentokrát jde opravdu do tuhého. Kongresu USA se totiž povedlo namíchat tak úžasný mišmaš nevzdělanosti a krátkozrakosti, že se mu může reálně povést rozbít Internet (nemluvě o tom, že by zábavní průmysl dostal ještě volnější ruku při cenzurování prakticky čehokoli, viz připravovaná část II.). Použití takového slovníku je hned z několika důvodů opravdu na místě a první z nich si probereme v dnešním článku.



(Pokud se vám nechce číst, můžete kliknout na video výše. 4 minuty zvládnete a nedozvíte se sice vše, co v tomhle článku, ale to podstatné ano. Jestli ale máte čas a vůli, pustíme se do toho, proč je SOPA fail, podrobněji.)

Stručně řečeno vznikli sourozenci SOPA a PROTECT-IP proto, aby majitelé copyrightu dostali možnost blokovat přístup na weby, které se zaměřují na jeho porušování.

Jelikož jsou v hledáčku především zahraniční weby, inspirovali se soudruzi u velkého čínského firewallu a k blokování tak bude docházet na úrovni DNS. Pokud se tak vydáte na běžnou www adresu, dostanete krásně barevný banner. Místo toho však "stačí" přímo zadat DNS adresu, tedy číslo ve formátu 194.71.107.15 a jste, kde jste chtěli. Na Redditu už dokonce existuje seznam domén nejdůležitějších webů a další sajta zase nabízí další způsoby, jak blokaci DNS obejít. Systém zástupných adres, díky kterému si nemusíme pamatovat dlouhé cifry, má ale své opodstatnění a pokud ho začneme obcházet, hrozí držkopád do několika velkých bezpečnostních jam. Dost z těch, kteří stáli u vzniku Internetu tak proti SOPě aktivně vystupuje a právě od nich pochází výraz "rozbít".

Neautorizované streamování by dostalo upgrade na těžký zločin a zmizela by "oáza klidu", kterou poskytoval Millenium Act stránkám, které se o odstraňování chráněného obsahu alespoň snažily (tedy důvod, proč pořád funguje třeba YouTube).

To nejlepší samozřejmě na konec: internetoví provideři a majitelé webů by měli za povinnost bránit svým uživatelům ve zveřejňování chráněného materiálu a de facto by nesli zodpovědnost za cokoli, co by jim filtry proklouzlo. Nebavíme se ale jenom o nějakých drobných blozích. Kudlu na krk totiž dostanou i vyhledávače nebo sociální sítě. Pokud majiteli copyrightu přijde, že daná stránka nefiltruje dostatečně, může soud třeba utnout přívod peněz z reklamy nebo od sponzorů.

Důsledků tohoto aspektu je několik. Jednak povedou zvýšené náklady k menšímu počtu nových projektů a ty existující by mohly dost dobře zbankrotovat. Jednak by v praxi bylo možné dosáhnout zastavení činnosti webu uveřejněním odkazu třeba na Pirate Bay v komentářích. Pokud je člověk megaloman, mohl by jít třeba po YouTube. Když už, tak pořádně, bitches.

Nepřekvapí tak, že proti SOPě vystupuje množství významných lidí a společností, jako jsou Google, Yahoo!, eBay, American Express, zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, spoluzakladatel Twitteru Evan Williams a další.

Takhle načrtnuté to ale leckterým lidem nejspíš pořád přijde docela neškodné:

"Není přece možné, aby třeba hudební vydavatelství nechalo zavřít celý web kvůli videu, na které ani nemá práva! Nebo kvůli skladbě, kterou webu samo poslalo! Nebo aby se to celé vymklo z rukou a obžalovaný neměl po dobu jednoho roku přístup k vlastnímu soudnímu spisu!" Samozřejmě, že to možné je a jak uvidíte ve druhé části, už se to děje. Hip, hip, hurá


Použité zdroje:
Knowyourmeme - Protect IP Act / Stop Online Piracy Act
Motherboard - Break In Case Of Censorship 
Reddit - SOPA Emergency List